Vliv vegetariánství na lidské zdraví.
Výživa a zdravý životní styl jsou v současné době velmi aktuální a kontroverzní témata. Stravovací návyky, diety, výživová hodnota a kvalita potravin jsou předmětem zájmu nejen lékařů a odborníků na výživu, ale také všech, kteří se starají o zdraví své a své rodiny.
Vegetariánství nemusí být odpovědí na zdravý životní styl. Mnoho lidí, zejména dospívajících a mladých, se dnes stává vegetariány především z etických důvodů. V minulosti bylo rozhodnutí "nejíst maso" spojeno buď s náboženstvím - hinduismus a víra v reinkarnaci jeho stoupenců má asi nejdelší tradici -, nebo bylo přijato z prostých ekonomických důvodů. Ať už byl důvod jakýkoli, vegetariánství je součástí mnoha kultur po celém světě. V Japonsku se počet vegetariánů odhaduje na 1-2 procenta populace. Jejich počet se však stále zvyšuje.
Závažnost abstinence od masa a jiných živočišných produktů se liší. Semi-vegetariáni nejedí tmavé maso ani uzeniny. Lakto-ovo vegetariáni nejedí maso ani masné výrobky, ale nevylučují ani vejce nebo mléčné výrobky. Nejpřísnější formou vegetariánství je veganství. Vegani nejedí maso, masné výrobky, vejce, mléčné výrobky a dokonce ani živočišnou želatinu nebo med. Zvláštním typem vegetariánství je vitariánství. Vitariánství spočívá v konzumaci pouze syrové, tepelně neupravené (tzv. raw nebo živé) stravy. Jedná se o rostlinnou stravu, která obvykle zahrnuje zeleninu, ovoce, luštěniny, ořechy, semena a naklíčené obiloviny. Termín makrobiotická strava označuje potraviny, které nebyly průmyslově zpracovány a jsou v daném okamžiku snadno dostupné (sezónní potraviny). Živočišné produkty není nutné zcela vyloučit, ale měly by být omezeny na minimum s ohledem na roční období. Účelem konzumace takových potravin je odstranit z těla toxiny a jedy a nastolit rovnováhu mezi zemí a člověkem podle principu jin a jang.
Jaká jsou rizika a výhody bezmasé stravy?
Z výživového hlediska má vyřazení živočišných produktů jak rizika, tak výhody. Pokud je strava spotřebitele vyvážená a jídelníček je pečlivě sestaven tak, aby obsahoval všechny vitaminy a minerální látky, které přísným vegetariánům často chybí, zejména ty, které je obtížné získat z rostlinných potravin, a pokud je spotřebitel v dobré fyzické kondici a netrpí vážným onemocněním, nepředstavuje alternativní strava vážná zdravotní rizika, a může být dokonce prospěšná.
U malých dětí je však situace jiná. Podle prohlášení České pediatrické společnosti, které vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, se příliš přísné diety, včetně veganské a makrobiotické stravy, nedoporučují dětem do dvou let. Je velmi obtížné zajistit vyváženou stravu obsahující všechny složky nezbytné pro optimální růst a vývoj. V opačném případě hrozí podvýživa a opožděný růst a psychomotorický vývoj. V této souvislosti by však i starším dětem (minimálně do 12 let věku) měla být poskytována optimální strava bez výrazných omezení, s výjimkou případů, kdy je to z lékařského hlediska nezbytné.
U malých dětí je však situace jiná. Podle prohlášení České pediatrické společnosti, které vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace, se příliš přísné diety, včetně veganské a makrobiotické, nedoporučují dětem do dvou let. Je velmi obtížné zajistit vyváženou stravu obsahující všechny složky nezbytné pro optimální růst a vývoj. V opačném případě hrozí podvýživa a opožděný růst a psychomotorický vývoj. V této souvislosti by však i starším dětem (minimálně do 12 let věku) měla být poskytována optimální strava bez výrazných omezení, s výjimkou případů, kdy je to z lékařského hlediska nezbytné.
Z pohledu odborníka na výživu je riziko nadváhy a obezity v rozvinutých zemích rozhodně mnohem vyšší než riziko podvýživy. Je však třeba mít na paměti, že vyřazení masa z jídelníčku vyžaduje adekvátní náhradu jinými potravinami. Nestačí přestat jíst maso a nahradit ho například smaženým sýrem, chipsy nebo koblihami.
Maso obsahuje důležité látky, které naše tělo potřebuje pro správné fungování. Jedná se především o živočišné bílkoviny (10-20 %), vitaminy (niacin, vitamin B12), minerální látky (železo, zinek) a tuky (především rybí tuk, který má vysoký obsah omega-3 nenasycených mastných kyselin), které se z rostlinných potravin (zejména syrových) obtížně vstřebávají a využívají.
Kromě mléka a mléčných výrobků, které jsou největším zdrojem vápníku, by se měl příjem vápníku doplňovat dalšími potravinami obohacenými vápníkem (obvykle obohacenými sójovými výrobky). Zelenina (zejména zelená a žlutá zelenina) však obsahuje látky (šťavelany, třísloviny a fytáty), které brání vstřebávání, takže vegetariáni mají při konzumaci zeleniny ztíženou absorpci vápníku. Nejbohatšími přírodními zdroji vápníku pro vegetariány jsou kapusta, brokolice, zelí, pomeranče a mandle. Důležité jsou také obecné životní návyky, které podporují vstřebávání vápníku (nekouření, nepití kávy, mírné cvičení). Vstřebávání vápníku podporuje také vitamin D. Zvýšené ztráty vápníku močí snižuje dostatečný příjem draslíku a omezenís odíku. V současné době je možné zakoupit soli, ve kterých je část sodíkových iontů nahrazena ionty draslíku. Tato sůl je vhodná nejen pro vegetariány, ale také pro osoby trpící vysokým krevním tlakem, dehydratací organismu a otoky (i když omezení je třeba zvážit u pacientů, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem nebo užívají diuretika tedy léky podporující odvodnění organismu při otocích.
Totéž platí pro železo, které se z rostlinných zdrojů vstřebává jen velmi málo a jehož vstřebatelnost snižují také vápník a již zmíněné šťavelany, fytáty a taniny. Vitamin C naopak vstřebávání zlepšuje, proto se doporučuje přijímat potraviny obsahující železo (zeleninu) společně s potravinami obsahujícími vitamin C (zelenina a ovoce).
Vitamin B12 se nachází téměř výhradně v živočišných produktech. Pokud jsou tedy živočišné produkty z jídelníčku zcela vyloučeny, musí být doplněny jiným způsobem! Jedinými spolehlivými zdroji vitaminu B12 pro vegetariány jsou obohacené potraviny a doplňky stravy. Nedostatek vitaminu B12 se projevuje příznaky, jako je otupělost, únava, poruchy zraku, ztráta rovnováhy a kontroly, poruchy paměti, halucinace, bludy a nechutenství. V extrémních případech mohou postižení jedinci upadnout do kómatu a dokonce zemřít. Vitamin B12 se spolu s kyselinou listovou a vitaminem B6 podílí na regulaci hladiny homocysteinu v krvi. Homocystein je toxická aminokyselina a vzniká při zpracování bílkovin. Vysoká hladina homocysteinu je spojena se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, poškození ledvin a vrozených vývojových vad plodu a vyskytuje se u lidí s nevyváženou stravou a nevhodnými životními návyky (kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek pohybu, špatné životní prostředí). K přeměně této aminokyseliny na netoxický methionin je nutný dostatečný příjem tří vitaminů skupiny B (B6, B9 - kyselina listová a B12).
Při rostlinné stravě je třeba sledovat také optimální množství bílkovin, které jsou nejvíce obsaženy v luštěninách a obilovinách. Vzhledem k tomu, že obsah jednotlivých aminokyselin se v jednotlivých potravinách liší, je žádoucí kombinace aminokyselin. Většina vegetariánů v současné době získává dostatek bílkovin z nejrůznějších luštěnin a obilovin. Ohroženi jsou pouze ti, kteří ze svého jídelníčku vyloučí živočišné produkty a dostatečně neupraví obsah ostatních složek stravy.
Pro zajištění dostatečného příjmu omega-3 nenasycených mastných kyselin se doporučuje konzumovat kvalitní rostlinné oleje a tuky, nejlépe lněný, sezamový, konopný a olej z vlašských ořechů, které obsahují kyselinu linolenovou, jež je nezbytná pro tvorbu omega-3 nenasycených mastných kyselin. Další oleje, jako je slunečnicový, dýňový a řepkový, obsahují rovněž kyselinu linolenovou, která se podílí na tvorbě omega-6 nenasycených mastných kyselin. Obsahují také kyselinu linolovou, která se podílí na tvorbě omega-6 nenasycených mastných kyselin. Tyto mastné kyseliny jsou při vysokém příjmu nevhodné nebo škodlivé (ucpávají cévy a zvyšují riziko mrtvice a infarktu myokardu). K vaření jsou vhodné oleje avokádový, olivový, řepkový a slunečnicový. Máslo je také stále oblíbenější než margarín, který má vysoký obsah omega-6. Je proto třeba dbát na vyvážený příjem rostlinných tuků a olejů a na to, aby byly kvalitní.
Důležité je také dbát na množství vitaminu D (který se v kůži dostatečně nevytváří slunečním zářením, zejména v zimě), dalších vitaminů skupiny B, jódu, selenu, zinku a vitaminu A.
Nevyvážená strava a nedostatečné množství těchto látek v těle se ve větší či menší míře projevují jako různé specifické poruchy. Děti matek vegetariánek mohou vykazovat opožděný růst a psychomotorický vývoj. U dospívajících dívek se může opozdit nástup menstruace nebo mohou být menstruační cykly nepravidelné. Vegetariánství může být také "zástěrkou" pro poruchy příjmu potravy, zejména anorexii u dospívajících dívek.
Na druhou stranu kvalitní a vyvážená strava i bez masa a masných výrobků má pozitivní vliv na krevní tlak, hladinu cholesterolu a trávení. Lze tak výrazně snížit riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky 2. typu, nadváhy, obezity, žlučových kamenů a některých typů rakoviny. Vegetariáni jsou také daleko lépe zásobeni kyselinou listovou, vitaminem B6 a vitaminem C.
Z ekologického hlediska je rostlinná výroba potravin šetrnější k životnímu prostředí. Samozřejmě existují také informace, že pokud by se bohaté země rozhodly zvýšit spotřebu rostlinných potravin namísto živočišných, mohly by zajistit dostatek zdrojů pro hladovějící lidi. Nejdůležitější a nejzásadnější otázkou je však dodržování zásady nezabíjení živých bytostí. To lze brát různými způsoby. Lidé jsou všežravci (nebo od přírody všežravci), ale nejčastějším důvodem pro přechod na bezmasou stravu je bohužel současné zacházení s hospodářskými zvířaty.
V posledních letech bylo provedeno mnoho studií a většina z nich dospěla ke stejnému závěru. Pokud je strava pestrá a správně sestavená, není třeba se vegetariánské stravy obávat. Výjimkou je striktní vegetariánství, kdy je nutné potřebné látky doplňovat ve formě doplňků stravy nebo speciálně obohacených potravin. Ve většině případů proto odborníci doporučují, aby se děti od útlého věku učily jíst vše pravidelně a s mírou. Je pak na jejich rozhodnutí, zda budou maso a živočišné produkty jíst, či nikoliv. Volba však musí být ponechána v rukou dětí.
Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/ (PharmDr. Kateřina Dubská - Lékárna Dům zdraví, Hodonín)
