Spolupráce lékařů a farmaceutů je klíčová pro bezpečnou léčbu pacientů

Projekt Sledování lékových chyb, iniciovaný Českou lékárnickou komorou (ČLnK) v dubnu 2025, sleduje nesrovnalosti v předepisování medikamentů identifikované během jejich expedice v lékárnách. Zjištění podtrhují klíčový význam kooperace mezi lékaři a farmaceuty pro garantování bezpečné terapie pro pacienty. Během prvních dvou týdnů existence projektu bylo identifikováno přes 12 tisíc chyb. Přestože většina z nich byla administrativního charakteru, byly zaznamenány také vážné pochybení při předepisování léků. Tyto omyly by – pokud by je farmaceut v lékárně nezaregistroval – mohly v mnoha případech vyústit i v poškození zdraví pacienta. Tím se znovu potvrdila nenahraditelná role farmaceutů ve zdravotnictví.

První sběr informací v projektu ČLnK Monitorování chyb v léčbě se uskutečnil od 15. do 30. dubna a poprvé převedl do konkrétních dat "neviditelnou" činnost farmaceutů a jejich nepopiratelný přínos pro bezpečnost léčby. Do projektu se zapojilo celkem 1 103 lékáren a OOVL, které ve sledovaném období identifikovaly 12 166 chyb. V pracovních dnech se průměrně účastnilo 567 lékáren, z nichž každá řešila průměrně 2 chyby denně. Ve většině případů byla situace řešena okamžitou konzultací s lékařem, nebo ve spolupráci s pacientem či jeho blízkými přímo v lékárně při výdeji léků.
 

Nejčastějším prohřeškem se ukázalo být předepsání medikamentů na dobu delší než 3 měsíce, což koliduje s preskripční vyhláškou (3 586 záznamů – zhruba 30 % pochybení). Tento poklesek, ačkoliv nikomu nehrozí bezprostředním poškozením zdraví, ztěžuje farmaceutům interakci s pacienty, kteří trvají na vydání veškerých obdržených balení dle lékařského záznamu. Lékárník je však vázán povinností snížit předepsané množství tak, aby vyhovělo tříměsíčnímu limitu, čímž dochází k úspoře financí veřejného zdravotního pojištění.
 

Další v řadě se ocitly rovněž chyby, jež dle dané situace potenciálně hrozí poškozením pacienta, nebo jsou skutečně závažné a bez jejich zachycení by k poškození pacienta došlo s vysokou pravděpodobností. Vždy ovšem záleží na specifickém kontextu a jeho řešení. Mezi zachycené chyby se zařadilo:
 

• chybějící dávkování (870 případů),
• vysoká dávka včetně překročení maximální dávky (714),
• nevhodné dávkové schéma a načasování (707),
• jiná dávka, než kterou pacient užívá nebo má užívat (603),
• předepsání jiného léčivého přípravku, než bylo zamýšleno (507),
• potenciální léková interakce (372),
• nízká dávka (357),
• nevhodná léková forma včetně ohrožení stability (347),
• předepsání jiné síly léčivého přípravku, než bylo zamýšleno nebo než pacient užívá (317),
• duplicita v terapii (306).

„Recept, kde chybí údaje o dávkování, je sice dle předpisů vadný, nicméně větší potíží je fakt, že si ne všichni pacienti pamatují, co jim doktor řekl v ordinaci. Obtíže s dávkováním lze občas zvládnout i bez návštěvy lékaře, a to díky lékovému záznamu nebo rozhovorem s pacientem, ale v mnoha případech je nezbytné je řešit přímo s lékařem. Stejně nepříjemné jsou situace, kdy pacient dostal omylem lék v jiné síle, než bylo původně zamýšleno. Závažnější jsou však případy, kdy byl předepsán jiný lék, a to třeba kvůli podobnosti názvů. Těchto případů jsme během projektu identifikovali přes 500,“ uvádí PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D., viceprezident České lékárnické komory.
 

Spolupráce lékařů a farmaceutů je nezbytná

Projekt nejenom zdůrazňuje nedostatky v předepisování, ale především poukazuje na klíčovou roli spolupráce mezi farmaceutem a lékařem pro zajištění bezpečného léčení pacienta. Značná část chyb byla vyřešena přímo v okamžiku výdeje léku pacientovi, jeho rodině či ošetřovateli (9 460); častokrát se problém vyřešil telefonickou konzultací s lékařem (1 262), v dalších případech bylo nezbytné pacienta odeslat zpět k lékaři (929). „Z reálných zkušeností vyplývá, že díky otevřené a profesionální komunikaci mezi lékaři a farmaceuty se podařilo chyby napravit, včas modifikovat léčbu a tím předejít možným komplikacím. Ve většině případů lékař návrh farmaceuta na řešení v rámci vzájemné konzultace akceptoval (95,7 %), ve zbylých případech se ověřoval například záměr neobvyklého dávkování nebo kombinace léků. Takováto týmová spolupráce ve zdravotnictví není výjimkou – naopak by se měla stát standardem, který pacientovi garantuje nejvyšší možnou úroveň péče. Projekt konkrétně ukázal, že lékárník funguje jako poslední kontrolní prvek a je nezbytné plně využívat jeho odbornost,“ uvádí Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident České lékárnické komory.
 

Klíčová role farmaceuta 

Zjištěné chyby, které se v rámci projektu objevily, jasně ukazují, že lékárník zastává klíčovou úlohu. Nejde jen o formální ověřování receptů, ale především o bezpečnost léčby. V určitých situacích by absence farmaceutovy kontroly mohla vést k reálnému a vážnému poškození zdraví pacienta. Typickým příkladem byla situace, kdy lékař pochybil a předepsal pětiletému dítěti inhalační kortikoid v síle určené pro dospělé, tedy v dávce 250 mcg. Farmaceut po telefonické konzultaci s lékařem okamžitě inicioval úpravu dávky a zajistil předepsání správné, tedy 50 mcg.
 

"V opačném sledu událostí se stalo, že došlo k záměně označení léčivého produktu. Osmileté díveně byl omylem předepsán imunosupresivní medikament Xeljanz, namísto antihistaminika Xados. Kojící mamince po porodu potom lékař doporučil lék ze skupiny nesteroidních antiflogistik, jež ovšem není při kojení akceptovatelný. Farmaceut výdej zastavil a po projednání s lékařem navrhl bezpečnou variantu. Takovéto kroky nejsou raritou. Denně se v lékárnách stává množství podobných situací. Farmaceut je tedy posledním členem, jenž může pochybení předejít,“ líčí PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.
 

Projekt Sledování chyb v medikaci bude i v následujících měsících aktivní. Česká lékárnická komora se chystá výsledky hlouběji prozkoumat a dle zjištění vypracovat doporučení pro celkové úpravy. Prioritou je sjednocení postupů při řešení pochybení a posílení významu farmaceutů ve zdravotní sféře. I přes to, že farmaceut chybu identifikuje a asistuje pacientovi s dosažením bezpečné medikace, není za tuto aktivitu finančně oceněn. „Pro plnění kontrolní role lékárnami je nezbytné férové ohodnocení, ale i dlouhodobě udržitelné podmínky pro poskytování lékárenské péče. Toho se dá dosáhnout i pomocí regulí, které stabilizují síť lékáren v České republice,“ objasňuje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D. a dodává: „Bezpečná farmakoterapie je zároveň týmová záležitost. Spolupráce lékařů, farmaceutů a ostatních zdravotnických pracovníků je v tomto ohledu stěžejní. Doufáme, že výsledky projektu nastartují rozvoj mezioborové spolupráce a povedou k větší ochraně zdraví pacientů.“
 

Zdroj: https://lekarnici.cz/