Průzkum opět potvrdil, že lidé lékárníkům a jejich radám důvěřují. A to i v případě nedostatku léků.

Podle průzkumu provedeného v září a říjnu 2023 mají lidé vysokou míru důvěry v rady a doporučení lékárníků, přičemž 98 % respondentů se řídí radami lékárníků ohledně času a délky užívání léků. Lékárny jsou stále první zdravotnickou organizací, na kterou se více než polovina pacientů obrací s drobnými zdravotními problémy, a lékárníci jsou těmi, na které se nejčastěji obracejí, když nemohou sehnat léky. Průzkum se zabýval také otázkou doplatků a ochranných limitů na léky. Podle většiny respondentů by měla existovat jednotná spoluúčast za léky a lékárny by neměly účtovat pacientům spoluúčast při překročení ochranného limitu a měly by je spravovat samy ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami.

Lékárna je stále místem první volby, pokud nám není dobře.

Vysoká důvěra v rady a doporučení lékárníků se udržuje dlouhodobě a přesahuje 8 z 10 možných. Více než polovina pacientů (54 %) chodí s drobnými zdravotními problémy do lékárny, nikoli k lékaři (19 %), do nemocnice nebo jinam (9 %).

"Lékárny jsou součástí systému zdravotní péče, stejně jako nemocnice a odborné ambulance. Vždyť pro většinu pacientů jsou lékárny již dlouho první volbou při drobných zdravotních potížích," říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D, prezident České lékárnické komory (ČLnK).

PharmDr. Martin Kopecký, PhD., viceprezident ČLnK dodává: "Pacienti se na nás nejčastěji obracejí, když potřebují poradit s léčbou respiračních onemocnění, zejména podzimních viróz, angín nebo chřipky. Lékárníci mohou pomoci s samoléčbou nebo rozhodnout, že stav již vyžaduje návštěvu lékaře, a doporučit jej pacientovi."

Lékárníci pomáhají pacientům řešit výpadky léků.

Podle průzkumu se s nedostatkem léků v letošním roce setkalo 44 procent respondentů, kteří tuto situaci řešili s pomocí lékárníka (42 procent). V některých případech se může jednat o výdej různých léků (generická substituce) nebo o to, že mají jednotlivé léky po ruce (např. u antibiotických nosních kapek). Řešení výpadku léků je však pro lékárníky také zátěží, protože musí nejen shánět léky pro pacienty, ale také častěji komunikovat s lékaři. Podle údajů z průzkumu se s nedostatkem léků v letošním roce setkalo 27 % respondentů v porovnání s rokem 2021 a 27 % uvedlo, že se s nedostatkem léků setkalo v letošním roce mnohokrát.

"Úloha lékárníka při pomoci pacientům řešit jejich situaci, když už nejsou k dispozici léky, byla popsána jako nezastupitelná. Důležité je, že v mnoha případech, i když léky nelze dodat, existují způsoby, jak je nahradit nebo individuálně připravit. Například i přes pozastavení podávání antibiotik pacienti o adekvátní antibiotickou léčbu nepřišli," říká PharmDr. Martin Kopecký, PhD., viceprezident ČLnK.

Doplatky na léky by měly být podle pacientů všude stejné.

Téměř tři čtvrtiny populace (74 %) se domnívají, že doplatky za léky by měly být všude stejné. Tento názor veřejnosti je dlouhodobě stabilní, jak ukazuje průzkum, který ČLnK pravidelně provádí od roku 2017. Zhruba 60 procent veřejnosti by si navíc přálo, aby lékárny po překročení ochranného limitu již nemusely vybírat další doplatky za výjimku u léků. Toto chování dává z pohledu lékárníků smysl.

"Ochranné limity jsou v podstatě určeny k ochraně přístupu k léčbě a jsou stanoveny pro specifické skupiny pacientů, jako jsou starší lidé nebo zdravotně postižení. V současné době platí, že pokud je limit překročen, lékárna od pacienta vybere doplatek a pojišťovna jej pacientovi uhradí. Domníváme se, že toto řešení je zbytečně složité. Bylo by efektivnější, kdyby pacienti po překročení ochranného limitu nemuseli v lékárně platit příspěvek na spoluúčast. Tímto způsobem by administrativa probíhala pouze mezi pojišťovnou a lékárnou. "uzavírá Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Zdroj: https://lekarnici.cz/