Káva. Ano nebo ne?

Káva zpravidla představuje horkou extrakci z pražených a rozemletých semen rostliny kávovníku. Samotné slovo „káva“ pochází z arabského "qahwah", termínu nesoucího význam "vzrušení" a "síla". Tento nápoj se, hned po vodě a čaji, řadí mezi nejpreferovanější nealkoholické nápoje globálně. Statistiky ilustrují, že globální roční spotřeba kávy dosahuje přibližně 400 miliard šálků.

Tento lahodný nápoj pochází z drobných, nenápadných zrn kávovníku. Kávovník, keř charakteristický pro subtropické a tropické oblasti, preferuje teplé a vlhké prostředí s stabilními teplotami mezi 18 °C a 22 °C. Kávovníkové keře kvetou bílými, voňavými květy, které připomínají jasmín. Tyto květy se rychle transformují v zárodky plodů.  Plody, v závislosti na odrůdě a umístění plantáže, dozrávají postupně 6 až 9 měsíců po odkvětu. Vznikají kulaté nebo oválné plody, podobné velikosti třešní. Zpočátku zelené, kávové bobule postupně žloutnou a červenají, než se nakonec zbarví do jemně fialové barvy.

Kávovník je výjimečná rostlina, na níž lze současně pozorovat jak květy, tak plody, a to v neustále se opakujícím cyklu během roku.  Čerstvá kávová zrna, bez vůně a chuti, jsou zelená. Charakteristickou vůni a chuť získávají pražením.

Z botanického hlediska patří kávovníky do čeledi Rubiaceae (mořenovité), rodu Coffea L.
 

Po světě koluje zhruba 50 odrůd kávovníku, avšak v obchodě se setkáme jen se zrny ze 4 z nich. Mezi nimi: kávovník arabský (Coffea arabica) – s nižším obsahem kofeinu (0,7–1,4 %), původem z Etiopie; kávovník robusta (Coffea robusta canephora) – s vysokým obsahem kofeinu (2,2–2,4 %), jenž pochází z Jávy; dále kávovník Dawevrey (Coffea excelsa), který se pěstuje především v Brazílii, a kávovník liberijský (Coffea liberica) s rozměrnými zrny a nahořklou chutí, pěstovaný v Libérii a používaný hlavně ve směsích. V dnešní době se největšími producenty kávy staly země Latinské Ameriky, zvláště Brazílie, Kolumbie, Guatemala a Mexiko. Z afrických zemí se na přední příčky dostává Angola a Uganda, z jiných zemí potom Jáva.
Největší odbyt zaznamenávají "arabika" a "robusta". Rozdíly mezi těmito dvěma druhy kávy jsou významné. Pro lepší orientaci si v následující tabulce shrneme ty nejdůležitější.
 

Obsahové látky

V tomto oblíbeném tmavě hnědém nápoji, připravovaném podle jedné z níže popsaných metod, se nachází hojnost organických složek a menší podíl anorganických (minerálních) látek. Zastoupení těchto složek se liší v závislosti na odrůdě a původu kávy, ale i na procesu pražení. Mezi nejvýznamnější látky v kávě patří kofein a antioxidanty – kyselina kávová, chinová a chlorogenová. Dále káva obsahuje polysacharidy, bílkoviny, vonné oleje, tuky a vosky, vodu a minerální látky (především draslík, hořčík, vápník, mangan a železo). Diskutovaným tématem je přítomnost škodlivých, potenciálně karcinogenních látek – furanu a akrylamidu.

Nejmarkantnější a zároveň nejznámější látkou v kávě je kofein.
Kofein, neboli 1,3,7-trimethylxantin, je purinový alkaloid. Není omezen pouze na kávu, ale vyskytuje se také v čaji nebo kakau (čokoládě). Obvyklá dávka kofeinu v jednom šálku kávy se pohybuje mezi 0,05 g až 0,2 g. Tento alkaloid má dopad na činnost srdce, ledvin, mozku a rovněž ovlivňuje dýchání.
 

Účinky kávy na lidský organismus

Po vypití kávy se kofein absorbuje v tenkém střevě s překvapivou rychlostí a do organismu se dostává plynule. Vrchol účinku kofeinu můžeme očekávat asi půl hodiny po konzumaci. Důsledkem je aktivace různých systémů v těle. Jedinec zažívá nárůst energie a zlepšení fyzické i psychické kondice, potíže s únavou ustupují a ospalost se tlumí. Uvolňuje se adrenalin, známý jako hormon „bojuj nebo uteč“ z nadledvin, a mírně se zvyšuje tepová frekvence. Cévy se roztahují, což má za následek lepší prokrvení.

Všechny zmíněné projevy kofeinu jsou nicméně velmi subjektivní. Mění se podle věku, míry citlivosti na kofein, zdravotního stavu a taktéž podle pohlaví. Zvláště ve vyšším věku se může objevit paradoxní reakce, kdy starší osoby usnou lépe po kávě než bez ní. Pokud však bojujete s usínáním a spánkem, pak si kávu odpoledne a zejména těsně před spaním raději nedávejte.

Pití kávy, pokud se držíte v rozsahu doporučených denních dávek – tedy mezi dvěma a čtyřmi šálky – vypadá dle současných poznatků příznivě. Klíčové benefity konzumace kávy se jeví v oblasti zvýšení mentálního výkonu, zlepšení pozornosti a soustředění. Díky obsahu fenolových kyselin, s jasně prokázaným antioxidačním působením, může pití 4-6 šálků denně přispívat k prevenci rakoviny, ischemické choroby srdeční, infarktu i cévní mozkové příhody. Další výzkumy naznačují, že pravidelná konzumace kávy, zásluhou výrazného psychostimulačního efektu kofeinu, pomáhá zachovat kognitivní (poznávací) funkce a paměť u starších lidí, obzvláště u žen. Tímto by mohla pravidelná konzumace kávy potenciálně snižovat riziko rozvoje demence, včetně Alzheimerovy a Parkinsonovy nemoci.
 

Nedoporučuje se to u těch, u nichž je zvýšené riziko vzniku osteoporózy. Důvodem je, že krátce po požití šálku kávy dochází ke zvýšenému vylučování vápníku z těla, což by mohlo mít negativní dopad na rovnováhu vápníku. Pokud se řadíte k rizikovým skupinám, je lepší poradit se s ošetřujícím lékařem. Ten dokáže nejlépe posoudit riziko konzumace kávy ve vašem konkrétním případě.

Při pití 6-8 hrnků kávy za den se uživatelé mohou na kávě, tedy na kofeinu, stát závislými.  Jestliže z nějakého důvodu zmenší svoji „standartní“ spotřebu, mohou se dostavit abstinenční příznaky:  třes, nervozita,  znepokojenost,  únava,  bolest hlavy.   V případě vytvořené závislosti je doporučeno snižovat denní dávku o zhruba půl hrnku a symptomy by se v průběhu několika dnů měly vytratit.

K předávkování kofeinem může dojít, pokud najednou zkonzumujete nadměrné množství této látky. Za toxickou se považuje dávka 20-40 mg kofeinu na kilogram tělesné váhy. Pro lepší představu: jeden šálek kávy v sobě obvykle ukrývá zhruba 100 mg kofeinu.

Příznaky předávkování se projevují různě: rychlým tepem, třesem, pocity nervozity a neklidu. Dále se mohou objevit bolesti hlavy a nevolnost, která může vyústit až ve zvracení.

Léčba v takovém případě zahrnuje důkladné zavodnění organismu a klidový režim. V některých situacích je možné podat i léky s uklidňujícím účinkem.
 

Kdy se konzumace kávy nedoporučuje

Lidé, kteří podstupují léčbu hyperaciditou nebo žaludečními vředy, nebo mají potíže se žlučníkem či slinivkou, by měli konzumaci kávy minimalizovat a pít ji výhradně po jídle, ideálně s mlékem.

Důvodem je, že kofein i kyselina chlorogenová zvyšují tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku a zároveň podporují produkci dalších trávicích šťáv, což způsobuje podráždění nejen žaludku, ale i žlučníku a slinivky. Toto omezení, z důvodu kyseliny chlorogenové, se vztahuje i na bezkofeinovou kávu.

Jedinci, kteří opakovaně zápasí s průjmem, by měli zvážit omezení konzumace kávy. Látky, jež jsou v kávě obsaženy, totiž aktivují tlusté střevo, čímž dochází ke zvýšené frekvenci vyprazdňování. Tento efekt může vést ke zhoršení již existujícího průjmu.

U jedinců s hypertenzí, neboli zvýšeným krevním tlakem, nebylo dostatečně zjištěno, že by běžná konzumace kávy vedla k významnému zvýšení tlaku.  Nicméně, u těch, kteří kávu nepijí pravidelně a zároveň mají hypertenzi, může dojít k dočasnému zvýšení tlaku, nebo se může projevit arytmie, což je nepravidelná srdeční činnost.

Hrozba pro kardiovaskulární systém a krevní tlak může spočívat v synergickém působení kávy obsahující kofein a stresu.  Kumulace efektu kofeinu a stresu se jeví jako riziková, protože samotný kofein indukuje nárůst hladiny hormonů v těle, jež se dostávají do oběhu i při stresové reakci.

„Kafestol“ a „kahweol“ - dva čerstvěji identifikované zástupce diterpenové rodiny, přirozeně přítomné i v kávě.  Značně zvedají hladinu cholesterolu, triglyceridů, ale i ovlivňují koncentraci homocysteinu v krvi.   Což, bohužel, přispívá ke zhoršení stavu tepen a zvyšuje pravděpodobnost infarktu. Z tohoto důvodu se u jedinců s problémy srdce a cév radí pít především filtrovanou kávu nebo espresso, kde by zastoupení diterpenů mělo být nižší.  Pokud se ukáže zvýšená hodnota homocysteinu, vedle redukce konzumace kávy je vhodné zintenzivnit příjem vitamínů B (B6 a B12) a kyseliny listové.

Káva a alkohol – vědecké studie prokázaly, že jakékoliv snahy o eliminaci alkoholu z krve kávou jsou kontraproduktivní. Osoba, která konzumovala alkohol, se po určitém množství kofeinu může cítit čileji, ale potenciálně se zintenzivní a podpoří nežádoucí efekty alkoholu (především dehydratace). To platí zvláště pro jedince s psychiatrickými potížemi. Dále, pokud je tělo dehydratované, konzumace kávy může vést ke zvýšené únavě. Efekt je tudíž opačný, než jaký je obvykle od pití kávy očekáván.
 

Pití kávy v těhotenství a při kojení

V průběhu gravidity se tělo ženy s kofeinem vypořádává s menší razancí. Kofein se navíc dostává přes placentu, a při kojení i do mateřského mléka. Jelikož plod (dítě) nemá potřebné enzymy pro zpracování kofeinu, doporučuje se konzumaci kávy korigovat na nanejvýš dva šálky denně, nebo se poohlédnout po kávě bezkofeinové. Stojí za to věnovat pozornost i tzv. maskovanému kofeinu. Kofein se vyskytuje také v hořké čokoládě (kakau), černém čaji a limonádách typu coca-cola. Z naznačeného vyplývá, že produkty s kofeinem nejsou vhodné ani pro děti. U starších dětí pak může nastat nesoustředěnost nebo hyperaktivita.
 

Kofein v léčivých přípravcích

Používá se hlavně jako terapeutická složka v analgetických (proti bolesti) a antipyretických (proti horečce) směsích. V injekční formě je podávána pro podporu dýchání a oběhu krve při stavech s horečkou a u infekčních onemocnění. Uplatňuje se i jako protilátka při intoxikacích narkotiky, alkoholem a dalšími léky.
 

Závěr

Zhodnotit všechny škodlivé a prospěšné dopady konzumace kávy a vliv kofeinu na naše zdraví se ukazuje jako náročné. Množství studií věnujících se tomuto tématu sahá do tisíců, ale neexistují nezvratné důkazy, které by jednoznačně podpořily jeden či druhý pohled. Proto je klíčové respektovat často opakovanou radu "všeho s mírou". V takovém případě se káva může pro mnohé z nás stát zdrojem radosti, nebo dokonce pomocníkem pro zlepšení našich výkonů. Těhotné a kojící ženy, a také jedinci s probíhající léčbou, ať už se jedná o vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, nebo například onemocnění ledvin, by měli věnovat pozornost dennímu příjmu kofeinu. Při respektování doporučených dávek lze kávu bez obav konzumovat. Nejlepší volbou je klasické espresso, nebo jeho variace s mlékem (cappuccino, café latté), které mají pozitivní vliv na zdraví a navíc díky své přípravě nabízejí intenzivní chuťový zážitek.
 

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/