Jediná účinná prevence chřipky je očkování.

S nástupem chladného období vyvstává jedna z mnoha otázek. Měli byste se nechat nebo nenechat očkovat proti chřipce? Existují zastánci i odpůrci obou možností. Chřipka je jedním z nejčastějších virových onemocnění v zimě a na začátku jara (v České republice od prosince do března).

Nemoc je vysoce nakažlivá a může postihnout lidi všech věkových kategorií. Zdrojem infekce je obvykle nakažený člověk nebo zvíře. Lidé se stávají infekční ještě před první horečkou a zůstávají nakaženi asi dva dny po ústupu nemoci. Chřipka se šíří kapénkami, například kašláním nebo kýcháním, nebo přímým kontaktem. Aby se zabránilo šíření infekce, měly by se při vstupu do skupin (čekárny u lékaře, lékárny, veřejná doprava) nosit ústenku. Roušky lze zakoupit v lékárnách. Protože virus chřipky prochází každoročně genetickými mutacemi, vakcína se každý rok mění. Jakákoli větší změna viru může způsobit epidemii nebo pandemii. Dobrovolné očkování a proočkování rizikové populace je jedním z mála účinných mechanismů, jak takové epidemii zabránit.

Projevy chřipky a její komplikace

Po inkubační době (12-48 hodin) se objeví typické příznaky těžkého zánětu dýchacích cest. Nejčastějšími příznaky jsou rychlý nástup vysoké horečky, bolesti hlavy, svalů a kloubů, zimnice a celková malátnost. Velmi typickými příznaky jsou suchý, dráždivý kašel a přidružená bolest za hrudní kostí. Suchý kašel přechází ve vlhký produktivní kašel, který může přetrvávat až dva týdny po odeznění chřipky. Někteří lidé trpí nevolností a zvracením a jsou silně unavení. U některých může celková únava trvat až měsíc. Velmi důležité je pomalé zotavování. Vzhledem k tomu, že chřipka je virové onemocnění, nejsou antibiotika nutná. Vysoké teploty (nad 38,5 °C) lze snížit antipyretiky. S výběrem vhodného antipyretika vám pomůže váš lékárník. Pokud horečka přetrvává delší dobu (3-5 dní), je vhodné se poradit s lékařem. Nejvyšší riziko komplikací (např. zápal plic, zhoršení chronických onemocnění, zánět středního ucha, zánět vedlejších nosních dutin) hrozí malým dětem a starším lidem. Ve vzácných případech je výskyt komplikací důvodem k hospitalizaci. V průběhu celého roku umírá na chřipku mnoho lidí na celém světě.

Očkování proti chřipce je dobrovolné a není hrazeno ze zdravotního pojištění, s výjimkou vysoce rizikových skupin.

Rizikové skupiny

Do těchto skupin se řadí všechny osoby, u nichž lze očekávat těžký průběh chřipky. Kvalitní prevence může zabránit komplikacím, zhoršení zdravotního stavu a hospitalizaci. Patří sem také osoby s vysokým rizikem nákazy, například zdravotničtí pracovníci. Mezi nejvíce ohrožené osoby patří např.:

- senioři nad 65 let
- děti do 2 let
- pacienti po odstranění sleziny nebo po transplantaci krvetvorných buněk
- pacienti trpící chronickým kardiovaskulárním, renálním, respiračním nebo diabetickým onemocněním
- pacienti se získanými nebo vrozenými poruchami imunitního systému
- osoby přijaté do léčeben dlouhodobě nemocných, ústavů pro seniory nebo zdravotně postižené
- zaměstnanci sociálních zařízení
- zdravotničtí pracovníci
- těhotné ženy a ženy, které se v rizikovém období pokouší otěhotnět

Rizikovým osobám se doporučuje, aby se zeptaly svého lékaře, zda se mohou nechat očkovat. Ve většině případů pojišťovny hradí očkování rizikových osob a očkování provedené lékařem. Jinak náklady na očkování lékařem činí přibližně 300 Kč. U nerizikových skupin hradí některé pojišťovny náklady na očkování v rámci preventivního balíčku. Tyto náklady mohou hradit také zaměstnavatelé.

Příprava a aplikace vakcíny

Vakcíny proti chřipce se vyrábějí z nejběžnějších virových kmenů. V únoru nebo březnu každého roku zveřejňuje Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučení pro chřipkové kmeny, které se mají používat v následující sezóně. Jedná se o neživé vakcíny. Doporučené kmeny jsou vybrány, usmrceny a vyrobeny jako požadované vakcíny. Vakcíny proti chřipce proto nemohou způsobit chřipku. Přestože vakcína je neživý virus, imunitní systém jej rozpozná jako cizí a vytvoří protilátky. Očkování předchází chřipce v 70-90 % případů a v 80 % případů zabraňuje závažným komplikacím.

Ideální doba pro očkování je od září do listopadu. Když začíná chřipková sezóna (leden/únor), má tělo čas na vytvoření protilátek. Vakcína začíná být účinná přibližně 14 dní po očkování. Termín očkování si vždy domluvte se svými praktickým lékařem. Je důležité si předem ověřit, zda je možné vakcínu zakoupit přímo v ordinaci lékaře, nebo zda si ji musíte obstarat sami v lékárně na lékařský předpis. Pokud si vakcínu koupíte sami, je třeba zvážit správné podmínky skladování. Ideální teplota skladování je 2-8 °C.

Pokud jste prodělali horečnaté onemocnění nebo akutní infekci, doporučuje se, abyste vakcínu dostali nejméně dva týdny po úplném uzdravení. Vakcína se podává v jedné dávce injekčně do paže dospělým a dětem od 6 let. Očkovat lze také děti od šesti měsíců věku; u dětí mladších šesti let se vakcína podává ve dvou dávkách do stehna s odstupem nejméně čtyř týdnů. Stejně jako u ostatních vakcín je nutné vyčkat 30 minut v čekárně, aby se předešlo akutním nežádoucím reakcím. Vzhledem k tomu, že složky vakcíny se každý rok mění, doporučuje se preventivně očkovat každý rok.

Možné nežádoucí účinky a kontraindikace po očkování

Vakcína proti chřipce je považována za jednu z nejbezpečnějších dostupných vakcín. Nežádoucí reakce po očkování jsou relativně vzácné. Nejčastějšími komplikacemi jsou místní příznaky, jako je otok, krátkodobé zarudnutí a svědění v místě vpichu. Mezi další méně časté příznaky patří únava, myalgie, bolesti kloubů a zvýšená tělesná teplota. Tyto příznaky obvykle rychle odezní, aniž by byla nutná medikace. Dalším nežádoucím účinkem jsou alergické reakce, které představují riziko pro pacienty alergické na vaječný protein nebo antibiotikum neomycin. Vznik alergie je třeba nahlásit příslušnému lékaři, který zváží možnost použití jiného typu vakcíny. Postvakcinační reakce by měly být vždy hlášeny lékaři. Pokud se v minulosti vyskytla nežádoucí reakce po očkování, mělo by být kontaktováno očkovací centrum nebo infekční oddělení nemocnice a pacient by měl být každoročně přeočkován. Kontraindikací očkování je akutní horečnaté onemocnění, přecitlivělost nebo možná alergie na některé složky vakcíny. O vhodnosti očkování je vždy vhodné poradit se s lékařem.

Co dalšího mohu udělat pro posílení imunity během chřipkové sezóny?

90 % imunity je založeno na správné funkci střev. Střevo tvoří bariéru, která brání vstupu patogenů do těla. Tuto obranu zajišťuje produkce hlenu a střevní mikroflóra a měla by být posílena užíváním probiotik v období chřipkových epidemií a očkování. Zásadní je vyvážená a pestrá strava bohatá na vitaminy, minerály, vlákninu a rostlinné oleje. Ta by měla zahrnovat čerstvé ovoce a zeleninu, jogurty s probiotiky a potraviny obsahující antioxidanty. Nemělo by se zapomínat ani na pitný režim. Vhodné jsou bylinné čaje obsahující mullein (echinaceu) a rakytník, stejně jako v poslední době oblíbené "fresh" nápoje. Echinacea se nedoporučuje užívat déle než šest týdnů. Beta-glukany jsou rovněž účinné při posilování imunitního systému. Fyzická aktivita na čerstvém vzduchu a každodenní krátký pobyt na slunci mohou stimulovat tvorbu vitaminu D. V našich zeměpisných šířkách dochází k této stimulaci pouze v období od dubna do října, proto je vhodné se zásobit dostatečným množstvím nebo doplnit vhodnými doplňky stravy (viz článek o vitaminu D). Pravidelné saunování je další oblíbenou aktivitou, která nejen posiluje imunitní systém, ale také pomáhá s regenerací. Existuje mnoho "zaručených" metod a tipů, jak se chránit, ale jediným účinným preventivním opatřením je očkování.

Zdroj: https://www.lekarnickekapky.cz/