Slunce je pro naši pokožku darem – podporuje její obranyschopnost a regenerační procesy. Snižuje populaci mikrobů na jejím povrchu, zlepšuje krevní oběh v pokožce a zvyšuje hladinu vitamínu D. Neméně významný je jeho blahodárný vliv na naši psychiku.
Jestliže však pokožku necháme slunci napospas déle, než je záhodno, popálení se nám nevyhne. Sluneční záření se obvykle nepodílí na vzniku závažnějších popálenin, avšak sluneční úpal může být opravdu nepříjemný a bolestivý. Ve většině situací lze s ním bojovat v domácích podmínkách. Zvýšenou opatrnost je třeba věnovat dětem, jelikož dětská pokožka se nedokáže bránit slunečnímu svitu tak dobře jako kůže dospělého člověka.
Doporučuje se vyhýbat slunečnímu záření mezi desátou a patnáctou hodinou, jelikož intenzita záření je v tuto dobu největší. Doporučuje se nošení pokrývky hlavy a oblečení z kvalitních materiálů, které chrání kůži. Volné tkaniny nejsou ideální. Zvýšená opatrnost je nutná zejména u vody, na písku, betonu nebo sněhu. V těchto prostředích sluneční paprsky působí přímo a navíc se odrážejí, čímž se zvyšuje intenzita ozáření.
Měli bychom započítať používanie opaľovacích prípravkov už skoro na jar. Veľmi opatrní by sme mali byť pri ochrane znamienok, ktoré si zaslúžia vyšší ochranný faktor než zvyšok kože. Pozornosť je taktiež namieste v prípade akné či jaziev. Hojenie síce prebieha, ale môžu sa objaviť škvrny alebo nerovnomerná pigmentácia. Opaľovací prípravok by sme mali naniesť minimálne 15-30 minút pred pobytom na slnku, aby sa stihol vstrebať. Ak trávime celý deň vonku na slnku, športujeme, plávame, potíme sa, alebo sa utierame uterákom, mali by sme aplikáciu opakovať viackrát denne (ideálne po 2 hodinách), a to i v prípade použitia vodeodolného prípravku. Toto sa obzvlášť týka detí. Pri aplikácii opaľovacieho prípravku by sme nemali šetriť množstvom, rozotierame ho v dostatočnej vrstve a rovnomerne (množstvo prípravku pokrývajúce dva prsty vystačí na plochu jednej paže).
Máme-li v úmyslu slunit se, vyvarujme se užití deodorantů, antiperspirantů a parfémů. V kombinaci se sluncem by mohly podráždit kůži a vyvolat pigmentové skvrny. Ochranný krém na opalování je nutný aplikovat i při pobytu ve stínu (např. u vody či na pláži).
Kůže se může spálit i v soláriu. I když je pokožka opálená ze solária, je nutné používat ochranné prostředky proti slunci při pobytu venku.
Některé sluneční kosmetické přípravky využívají bambucké máslo či kyselinu hyaluronovou, pro zlepšení přirozené jemnosti kůže. Dále obsahují antioxidanty, které tvoří bariéru proti negativním dopadům slunečního záření, respektive volným radikálům. Mezi zásadní antioxidanty náleží vitamín E, vitamín C, betakaroten, selen, zinek, resveratrol, bioflavonoidy, lutein, zeaxanthin, omega mastné kyseliny, rakytník, lněný a mandlový olej. Nicméně, pouze vybrané z nich jsou součásti opalovacích produktů. Většina antioxidantů je dostupná jako doplňky stravy. Umožňují nám účinněji připravit pokožku na slunění (užívat je vhodné na jaře, či koncem zimy, a to alespoň 2-3 měsíce).
Přirozená obrana těla proti slunečnímu záření spočívá v kožním pigmentu melaninu, který absorbuje ultrafialové paprsky.
Podle množství a rozvrstvení melaninu v kůži se rozlišují čtyři fototypy, jak je známo. Hodnocení fototypu probíhá na základě reakce kůže na jarní a časně letní sluneční záření v poledne. Fototyp je silně spojen s barvou očí, vlasů a pigmentací kůže. Platí jednoduché pravidlo: světlejší kůže, oči a vlasy znamenají nižší fototyp, což zase znamená menší odolnost vůči slunečnímu záření. Pro představu, jedinci s fototypem I se mohou slunit bez ochrany maximálně 10 minut a doporučuje se jim používat opalovací krém s vysokým ochranným faktorem SPF 40-50+ (SPF 50+ je nejvyšší možná ochrana).
SPF (sun protecting factor) představuje koeficient, který odsouvá projevy spálení při obvyklých okolnostech (například SPF 20+ prodlužuje možnou expozici slunci až 20krát, aniž bychom se spálili). Avšak lidé fototypu IV mohou v našich zeměpisných šířkách bez obav pobývat na slunci maximálně 45 minut a měli by používat opalovací přípravky s SPF 20-30+ (také z důvodu prevence rakoviny kůže se nedoporučují přípravky s nižším SPF než 20).
Je podstatné, jestli opalovací prostředek obsahuje filtr chemický, anebo minerální. Osoby s pokožkou citlivou, a rovněž děti do tří let, preferují sluneční přípravky s filtry minerálními. Tyto filtry nepronikají do kůže, ulpívají na povrchu, a současně poskytují ochranu před UVA zářením. Mezi jejich přednosti patří možnost vystavit se slunci krátce po aplikaci, lepší krycí schopnosti, a účinné odrážení slunečních paprsků. Kojenci do 6 měsíců až jednoho roku věku by měli být úplně mimo dosah přímého slunečního záření.
Sluneční svit se pyšní trojí skladbou ultrafialového záření: UVA, UVB a UVC (to poslední na zemský povrch nedosáhne). Měli bychom být v pozoru před oběma škodlivými typy, tedy UVA i UVB. UVA záření představuje hrozbu v podobě nárůstu rizika alergií a karcinomu kůže, přičemž zvládá i průnik sklem! UVB záření má na svědomí zhnědnutí kůže, potažmo spálení, a také významně navyšuje riziko kožních nádorů.
Na trhu se nachází řada prvotřídních značek, jež poskytují komplexní sluneční ochranu přizpůsobenou specifickému typu pleti (alergická, atopická, mastná a problematická s tendencí k akné, citlivá a intolerantní, suchá, s mateřskými znaménky, pigmentovými skvrnami či jizvami, extrémně citlivá dětská a podobně). Za zmínku stojí Avéne, Bioderma, Eucerin a Daylong.
Sluncem poškozená kůže se po pobytu na slunci manifestuje zčervenáním, zvýšenou teplotou, citlivostí, která se mění v bolest, dále svěděním a pálením. Tyto projevy vrcholí zhruba za jeden den. V případě silnějšího spálení se mohou objevit otoky a puchýře. Tyto puchýře v žádném případě nepropichujeme. Prasklé puchýře jemně dezinfikujeme, abychom zamezili infekci.
První pomoc při spálení sluncem zahrnuje především použití uklidňujícího chladného obkladu. Ideální je látka, kterou namočíme do studené vody a opatrně přiložíme na postižené místo. V případě, že je spálení mírné a nevznikly puchýře, můžeme zvážit i osvěžující chladnější sprchu.
Mezi léky, které urychlí uzdravení a obnovu spálené kůže, se řadí hlavně dexpanthenol. Ten tlumí zánětlivé reakce a znovu buduje ochrannou vrstvu kůže, čímž brání pronikání škodlivých látek. Typickým zástupcem je Bepanthen® krém nebo produkty s dexpanthenolem v podobě spreje či pěny (např. značky Altermed, Dr. Müller, Swiss), jež omezují další podráždění při aplikaci. Vhodnější jsou zpravidla gely a krémy s větším podílem vody, které kůži příjemně ochladí.
Skvělým pomocníkem při hojení spálenin je gel z aloe vera. Je možné aplikovat i čistý, průhledný gel přímo z čerstvě utrženého listu, máme-li doma tuto rostlinu.
Doporučuje se i krém s Vitaminem E®, Dermochlorophyl gel nebo sprej®, či levandulový olej. Důležité je spálenou kůži dobře promazávat (například Infadolan®).
Proti svědění a pálení účinně bojují antihistaminika. Lze je aplikovat buď na postižené místo (např. Fenistil® gel, Fenistil® roll-on, Psilo-balsam® gel), anebo užívat vnitřně (např. Xyzal®, Analergin Neo® a další). Tyto léky (zejména ty pro vnitřní užití) se hodí také při projevech sluneční alergie. UV záření může u některých lidí vyvolat vznik alergenu v těle, což vede k svědivé, červené vyrážce, někdy až s puchýři. Postiženy bývají zejména krk, dekolt a ruce. Stejná opatření se doporučují jako u spálení sluncem, tedy prevence i následná péče. Klíčové je pokožku pozvolna a ohleduplně "přivykat slunci".
A v neposlední řadě excelentně působí zdravotnické pomůcky založené na principu tzv. vlhkého hojení (např. Hemagel®).
Mezi osvědčené tipy lidového léčitelství patří aplikace chladného jogurtu, tvarohu či zakysané smetany na postižené místo, jelikož tyto produkty spáleninu ochladí a uleví od bolesti. Alternativně lze využít zchladlý výluh a následně přiložit obklad z intenzivního zeleného či černého čaje.
Zásadní je neopomíjet pitný režim. Hydratace pokožky se musí podpořit i zevnitř. Ideální je denně konzumovat čistou vodu v objemu 20-40 ml na kilogram tělesné váhy, a to i po dobu několika dní od zahojení spálenin. Během pobytu na slunci, stejně jako po spálení, je vhodné omezit konzumaci alkoholických nápojů.
Sluneční úpal, vskutku, není dobré brát na lehkou váhu. Jestliže se dostaví horečka, bolesti v hlavě, třesavka, motání hlavy, pocit na zvracení, zvracení, nebo když jsou puchýře z úpalu rozměrné, je zapotřebí vyhledat lékařskou podporu.
Opakované vystavení slunečním paprskům vede k dehydrataci kůže, urychluje proces stárnutí a v neposlední řadě zvyšuje pravděpodobnost vzniku smrtící rakoviny kůže. Po opalování se doporučuje použití speciálních přípravků („after sun“), jež pokožku zvlhčují a zklidňují, poskytují pocit chladu a napomáhají hojení. Tyto produkty také chrání kožní buňky před škodlivým působením volných radikálů, čímž fungují jako prevence proti rakovině kůže.
Zvláštní část představují takzvané fototoxické reakce. Jde o vznik puchýřů na osvětlených oblastech u jedinců, kteří užívají určité medikamenty (například tetracyklinová antibiotika, chinolonová chemoterapeutika, chemoterapeutikum kotrimoxazol, přípravky s třezalkou tečkovanou, některá antidepresiva, umělá sladidla, hormony, protizánětlivé látky – piroxikam, indometacin a další), po aplikaci některých kožních léků (Višněvského balzám, Verrumal®, Retin-A® krém, dehet, Fastum® gel a podobně) či kosmetických prostředků (například Clean&Clear).
Při používání Fastum® gelu je nutné ošetřenou kůži pečlivě chránit před slunečním zářením. Po aplikaci je důležité si důkladně umýt ruce, abyste se vyhnuli nežádoucím reakcím. I po ukončení léčby se doporučuje chránit ošetřené místo před sluncem ještě po dobu dvou týdnů.
Lékárník, jenž léčivo vydává, upozorní na nezbytnost vyhýbat se u daného jedince slunečním paprskům. Uživatelé medikamentů, u nichž lze předpokládat fotosenzitivitu při dlouhodobém užívání, by se měli ohledně terapie poradit se svým ošetřujícím lékařem.
Zdroj: www.lekarnickekapky.cz (Autor: Monika Mikulková, Lékárna Sfinx Brno / Revize (červenec 2025): PharmDr. Lucie Malečová, Ústavní lékárna IKEM)