Alergická reakce

Každý čtvrtý obyvatel České republiky trpí alergií. Alergie je reakce postihující celé tělo a je způsobena přehnanou reakcí obranného systému organismu (imunitního systému) na normálně neškodné látky z prostředí, které mají na chemické molekulární úrovni vlastnosti bílkovin.

Kolem nás se stále vyskytují tzv. bílkovinné (na úrovni chemických molekul) cizorodé látky, které jsou obvykle neškodné. Mezi bílkovinné látky patří například ty, které se nacházejí v potravinách, pylech, plísních, latexu, domácím prachu a zvířecích chlupech.

Naše tělo je těmto bílkovinným látkám v každodenním životě neustále vystaveno. Z tohoto důvodu jsou sliznice dýchacích cest vybaveny řasinkovým epitelem (tenkými kartáčkovitými strukturami na povrchu sliznic), který nežádoucí látky z těla vylučuje. Ne všechny orgány jsou však vybaveny řasinkovým epitelem, a proto hraje důležitou roli imunitní systém, obranný systém organismu, který se podílí na vstřebávání cizorodých látek bílými krvinkami a jejich odstraňování z těla (do krve prostřednictvím cév a do lymfy prostřednictvím lymfatického systému).

Hlavním úkolem imunitního systému je zabránit poškození vlastních tkání a zabránit vzniku onemocnění bez závažné reakce samotného těla. V důsledku řady faktorů však může imunitní systém těla reagovat přehnaně, když se opakovaně (alespoň podruhé) setká s cizorodou bílkovinnou látkou. Tato reakce je přecitlivělou reakcí na konkrétní cizorodou látku a je zprostředkována buňkami a protilátkami obranného systému organismu. Nazývá se alergická reakce a je charakteristická pro alergiky, protože u nealergiků se tato reakce nevyskytuje.

Alergické reakce jsou způsobeny opakovaným kontaktem organismu s neškodnými, běžnými bílkovinnými látkami (tzv. alergeny) přítomnými ve vnějším světě a vždy procházejí dvěma fázemi.

• Časná fáze nastává 10-30 minut po expozici alergenu a projevuje se uvolněním řady látek (mediátorů) do organismu.

Dochází k rozšíření cév (vazodilatace, zčervenání) a kontrakci hladkého svalstva (křeč), např. stěn průdušek (bronchokonstrikce). V důsledku toho nedochází k přímému poškození tkání.

• Pozdní fáze se vyvíjí plynule po akutní fázi a je patrná až po několika hodinách (4-12 hodin).

V jejím průběhu dochází ke změnám způsobeným zvýšenou propustností cév (tj. edémem). Může dojít k nevratným změnám tkání a pacient se může stát nezávislým na vyvolávajícím alergenu.

Alergie na včely postihují celé tělo a projevují se "pouze" lokálně jako svědění kůže (atopický ekzém, kopřivka, reakce na bodnutí hmyzem), kýchání (alergická rýma), zarudlé a pálící oči (zánět spojivek) a dýchací potíže (astma).

Mnohé z těchto alergických reakcí jsou nezávažné, ale mohou snížit kvalitu života pacienta a přerůst v závažnější alergie (např. atopický ekzém přeroste v průduškové astma).

V závažných případech může dojít k život ohrožujícím anafylaktickým reakcím, které vedou až ke smrti (např. anafylaxe na potraviny (arašídy), bodnutí hmyzem (včela, vosa).

Obranný systém organismu může vyhodnotit určité látky nebo příbuzné látky jako nebezpečné cizorodé bílkovinné látky (alergeny). Příkladem jsou pyl, potraviny, jed běláska, roztoči, domácí zvířata, léky a latex.

Kromě specifických nebo příbuzných látek, které obranný systém organismu vyhodnotil jako nebezpečné, mohou být jako nebezpečné pro organismus vyhodnoceny i látky, které původně specifické nebo příbuzné nejsou. V takovém případě se jedná o zkříženou alergii (např. pyl břízy byl obranným systémem organismu vyhodnocen jako látka ve své podstatě nebezpečná. Jako nebezpečnou látku však vyhodnotí i jablka (u jablek je velmi častá zkřížená alergie s pylem břízy).

Alergie je v podstatě chronické onemocnění. Může se objevit v každém věku a může být sezónní (senná rýma) nebo celoroční (alergie na plísně, roztoče a domácí zvířata).

Prevence a léčba alergických reakcí se u jednotlivých osob liší.

Základem prevence je vyhýbat se kontaktu se spouštěči alergických reakcí (alergeny).

Kromě toho se k prevenci alergických onemocnění používá skupina tzv. antihistaminik, která při pravidelném užívání zabraňují alergenům vyvolat nové alergické reakce. U některých pacientů lze použít také alergenovou imunoterapii.

Pokud dojde k alergické reakci, jsou kromě léků proti alergii (antihistaminik, která zabraňují vzniku nadměrných alergických reakcí) předepisovány také léky, které zmírňují příznaky alergie a přinášejí pacientovi úlevu.

Pokud vzplanutí alergie po odstranění alergenu nezmizí nebo se časem zhoršuje, neprodleně kontaktujte lékaře nebo záchrannou službu.

V případě těžké alergické reakce (anafylaxe) je třeba udržovat základní životní funkce v postižené oblasti, podat adrenalin (EPIPEN je součástí balíčku tísňové péče pro ohrožené osoby, který obsahuje pokyny pro řešení anafylaktických reakcí) a okamžitě zavolat záchrannou službu (bezplatné volání 155).